14°C
Být gayem jen „doma za zavřenými dveřmi“? To není správné, říká ředitel LGBT festivalu
Blíží se queer filmový festival Mezipatra. Na začátku listopadu bude na diváky znovu čekat více než sto snímků s touto tematikou. Mezipatra zároveň ukazují, že nejsou akcí pouze pro LGBT komunitu, heterosexuálové tvoří pravidelně polovinu návštěvníků. Proč vůbec projekt vznikl? Ne všichni lesby, gaye, bisexuály a transgender jedince tolerují ve veřejném prostoru. To se festival podle slov jeho ředitele Pavla Bicka snaží změnit.
Blesk.cz: Kde poprvé vznikla myšlenka uspořádat filmový festival zaměřený na LGBT tematiku?
Festival začal před 18 lety v Brně jako malá akce komunity pro komunitu. Několik kamarádů se tehdy rozhodlo pustit si s dalšími lidmi v kině několik teplých filmů, nebo jít do divadla na podobně laděné představení. Původně to měl být jejich „safe space“ (bezpečný prostor, pozn. red.), kde se mohli v klidu vídat, držet se za ruce a podobně. Už po dvou letech se ale akce rozšířila i do Prahy a přejmenovala se na Mezipatra.
Blesk.cz: Člověk si většinou nespojí filmový festival s divadelními představeními, jsou součástí programu stále?
Mezipatra mají mnoho vrstev a bohatý doprovodný program. Nezařadíme ale každé divadelní představení. Letos do Prahy ovšem přijede divadelní soubor ATOM-R ze Chicaga. V Evropské premiéře zde představí interaktivní hru o Alanu Turingovi, který je pro LGBT komunitu významnou historickou postavou. Taková příležitost se neodmítá.
Blesk.cz: Kolik podobně zaměřených festivalů funguje v Evropě?
Jsme nejstarší festival svého druhu ve střední a východní Evropě. Například ale v Berlíně se uděluje Teddy Award. Ta má delší historii, jestli se nepletu, tak první cenu udělili už v roce 1987.
Blesk.cz: Vy ceny udělujete od roku 2003, na velkých filmových festivalech podobné filmy začali oceňovat až o čtyři a více let později. MFF Karlovy Vary takovou cenu nemají stále, byli jste tedy aspoň mezi prvními?
Byli jsme jeden z prvních specializovaných festivalů. Ale jinde, jako třeba na již zmíněném festivalu v Berlíně, loni oslavili už 30. ročník, i když v začátcích nešlo o oficiální ceny a vítěz dostával plyšového medvídka, odkud se vzal i název.
Blesk.cz: Jak se na cenu z vašeho festivalu dívají samotní tvůrci, má svou prestiž?
Jednoznačně. Americký režisér John Cameron Mitchell Mezipatra označil za nejlepší teplý filmový festival na světě, když na nich uváděl svůj film Shortbus. Tvůrce také láká unikátní atmosféra proti jiným queer festivalům i to, že máme mladé publikum, ve kterém je i mnoho lidí, kteří se neidentifikují jako homosexuální.
Blesk.cz: Čím si vysvětlujete tak velký podíl heterosexuálů v publiku, myslíte, že jsme otevřenější společnost než jinde?
To si nemyslím, spíš bych jako důvod viděl to, že přitahujeme svoje okolí tím, že jsme i v týmu mladí a dost namíchaní. Dalším důvodem bude náš program, který je vždy opravdu svěží. Zároveň hodně gayů a leseb na festival bere své blízké kamarády, aby jim pomocí filmů mohli ukázat své příběhy. I díky tomu po projekcích vznikají silné a plodné diskuze.
Blesk.cz: Jak těžké je tedy připravit takový program?
Festival probíhá vždy v listopadu a poté probíhají ještě jeho ozvěny v regionech. Takže samotný festival fakticky skončí až v prosinci. Dramaturgická práce pro nás ale začíná znovu už v lednu, kdy začínáme rešeršovat ostatní festivaly, v únoru vyrážíme i na Berlinale a za celý rok tak vidíme až 800 filmů, jak celovečerních, tak krátkých.
Blesk.cz: Existuje rozdíl mezi přípravou například festivalu v Karlových Varech a tím vaším?
Je to hodně podobné. Jediný rozdíl je to, že velké áčkové festivaly hledají zatím nedokončené filmy pro celosvětové premiéry, zatímco my rešeršujeme velké queer festivaly ve světě i program klasických festivalů. Na těch jsou ale čím dál úspěšnější queer filmy. To nám trochu ztěžuje práci, protože teplé filmy se dostávají čím dál více do mainstreamu, takže je těžší je získat.
Blesk.cz: Tvůrce musíte oslovovat tvůrce vy, nebo se vám i sami hlásí?
To má dvě roviny. U celovečerních filmů většinou čerpáme hlavně z rešerší a oslovujeme tvůrce my. U krátkých filmů je to úplně naopak. Každý rok se nám přihlásí stovky tvůrců, kteří chtějí své filmy dostat na festival.
Blesk.cz: Bývá těžké vybrat ze všech filmů ty nejlepší?
Rozhodně, každý rok uvádíme okolo stovky filmů, takže vybereme asi jeden z osmi filmů. Naše soutěž krátkých filmů je tak populární i proto, že musí být hodně výběrová.
Blesk.cz: Jak vybíráte členy poroty, je důležité jejich spojení s LGBT komunitou, nebo je přední jejich filmová odbornost?
Na festivalu máme tři poroty. Máme hlavní porotu pro celovečerní filmy, studentskou porotu pro krátké filmy a třetí porotou jsou samotní diváci. Do hlavní poroty oslovujeme především tvůrce, které máme rádi, nebo nějakou cenu na našem festivalu už vyhráli, potom v porotě každý rok zasednou zástupci filmových novinářů, nebo filmových akademiků a dalších umělců.
Blesk.cz: Jde na festivalu pouze o ocenění LGBT umění, nebo se snažíte i vysvětlit problémy této komunity?
Celá naše filozofie je o tom, že se snažíme dát vnímavým lidem v České republice prostor pro objevování různorodosti genderových a sexuálních identit. Máme proto naprosto vynikající publikum, polovina našich diváků jsou lidé, kteří se neoznačují za homosexuální. Můžeme tak rozšiřovat jejich obzory, každoročně proto v rámci festivalu organizujeme i několik diskuzí o současných problémech našich komunit.
Blesk.cz: Setkali jste se někdy s nepřiměřenou reakcí, nebo vyloženě nepříjemnou konfrontací?
Situace je pro nás příznivá. Občas se sice na festivalu v Praze nebo Brně před kinem objeví někdo s cedulí „homosex je hřích“, nebo jiná podobně úsměvná aféra, ale není to tak, že by nám někdo hrozil, nebo narušoval průběh. V regionech se ale často potýkáme s tím, že se lidé schovávají pod záminkou „zavřených dveří“ a nechtějí na Mezipatra, protože se tam promítají LGBT filmy.
Blesk.cz: Jaké bude téma letošního ročníku?
Letošní téma se příznačně jmenuje „Sami za sebe“. Každý z LGBT komunity si musel projít určitým vnitřním bojem, když jsme si začali uvědomovat svou sexuální identitu, protože kolem nás neexistovaly žádné queer vzory. Ve veřejném prostoru takoví lidé chybí dodnes. Chceme ukázat, že si zasloužíme stát sami za sebe jako komunita, ale i jako jednotlivci, protože LGBT není jednolitá skupina.
Blesk.cz: Kolik čekáte, že letos zvládnete přilákat diváků?
Loni jsme měli necelých 12 tisíc diváků. Letos tak doufáme, že by mohlo přijít o něco více.
Blesk.cz: A co podle vás bude největším lákadlem letošního ročníku?
Jako už klasicky se naši diváci mohou těšit na více než stovku filmů z celého světa. Letos jsou mezi autory zástupci čtyř kontinentů. Jedním z největších lákadel bude lesbická sci-fi romance Thelma od norského režiséra Joachima Triera.
