Coming out je pro rodiče šok. „I oni potřebují čas,“ míní odborníci

Nedobrovolný coming out syna se stal tématem nového krátkého filmu Understanding (Porozumění) režiséra Terryho Raymenta z produkce společnosti Kodak. „Tento tříminutový snímek se zabývá jak coming outem z pohledu dítěte, které se buď rozhodne svým rodičům o své orientaci říct, nebo je nedobrovolně vyoutováno někým jiným, tak i složitou situací, do které se s takovou informací dostávají také rodiče,“ říká pro Blesk.cz koordinátor projektu Hatefree Lukáš Houdek.

Podle něj se právě na rodiče často zapomíná. Přitom to jsou právě oni, kdo se musí neplánovaně s tímto sdělením vyrovnat. Navíc ho překvapil i fakt, že firma Kodak v podstatě ve svém reklamním spotu na tento aspekt poukazuje. „Nestává se příliš často, že se obchodní značky rozhodnou vyjet ze zaběhlých kolejí a přijdou v podstatě s osvětovým snímkem, ve kterém se může najít jak mnoho gayů nebo leseb, tak jejich rodiče. Taková podpora a angažmá velkých značek je důležitá,“ upřesňuje Houdek.

Duhovým rodinám dá zákon pocit bezpečí, tvrdí sociolog. A Češi jim ho přejí

I když rodiče něco tuší, může dojít k odmítnutí coming outu 

Jeho přínos oceňuje také rodinný poradce a člen výkonné rady Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu Proud Jiří Procházka. „Snad by tak mohlo probíhat ve většině rodinách vyladění s tím, že syn nebo dcera má neheterosexuální orientaci. V heteronormativní společnosti to bohužel je proces, kterým každá rodina v tomto případě musí nějak projít,“ popisuje Procházka.

Zároveň také doufá, že podobně jako v tomto krátkém filmu probíhá přijetí „jiné“ než heterosexuální orientace ve většině rodin. „Někdy rodiče stejně tuto skutečnost tuší a není to pro ně překvapení, někdy se potřebují vyladit, je to pro ně nečekané a neznámé. Bohužel pořád ještě hrozí menší či větší odmítnutí,“ informuje poradenský psycholog s tím, že velká čas mladých lidí bez domova jsou právě LGBT lidé.

Zákaz styku s vnoučaty, strach z domova důchodců: Jak žijí homosexuální senioři?

„Rodiče doufali, že se to změní, změna přišla až když jsem začal žít s partnerem.“

Zkušenost každého člověka je velmi individuální. „V mém okolí se spíše objevují lidé, pro jejichž rodinu to bylo zpočátku složité, po nějaké době si však rodina do určité míry zvykla a dnes v tom nevidí zásadní problém. Znám ale také několik případů, kdy coming out proběhl špatně a dotyční se s rodinou v extrémních případech třeba ani nestýkají,“ informuje Houdek.

On sám si před několika lety coming outem prošel. Jeho rodiče do té doby žili jakoby v nevědomosti. „Mamka měla obavy z toho, že ode mě nebude mít vnoučata a hlavně – co tomu řeknou lidi. I po té informaci dělali, že to neexistuje, zřejmě doufali, že se to ještě změní,“ vzpomíná Houdek. Změna přišla až ve chvíli, kdy pracoval v Nairoby, kde začal žít se svým tehdejším partnerem.

„Tehdy jim došlo, že to tak asi skutečně bude, a občas se na něj i v mailu zeptali. K úplnému přijetí došlo ale až s mým současným přítelem, se kterým jsme už 8 let. Viděli, že se chováme jako kdokoliv jiný a jsme šťastní. A to je pro ně to nejdůležitější,“ myslí si Houdek s tím, že teď jsou to právě jeho rodiče, kdo je „tlačí“ do rodičovství a adopce v případě, že by byla uzákoněna. 

Česko vede v dětských sebevraždách. Podíl na tom má šikana kvůli homosexualitě

Coming out je pro mladé velice náročný proces

Samotný coming out je poměrně náročný proces. Nejen, že se při něm samotní homosexuálové cítí samotní, protože mají pocit, že ztrácí určitý vzorec vztahů, ve kterých byli vychováváni, ale procházejí i pocitem ztráty, protože nebudou mít děti, domov, rodinu. „Vztahy mezi lidmi stejného pohlaví kolem sebe a v médiích dostatečně často nevidí. Navíc takové vztahy nejsou brány jako stejně hodnotné – zatímco se dospívající student může chlubit spolužákům, že „má holku“, těžko se bude chlubit, že má kluka. Hrozí tajnosti, pocity méněcennosti, tlaku, myšlenky na sebevraždu jako možnost úniku. Největší obava je tedy z odmítnutí,“ vysvětluje Procházka.

Jako první se většinou svěří blízkému příteli nebo sourozenci. Mohou se také svěřit ve škole. Rodiče ale bývají až druzí v řadě. „To, co jim citelně chybí, je znát někoho v podobné situaci. Tedy jednak vidět kolem sebe gaye a lesby a jejich vztahy, moci s nimi sdílet sovu situaci, moci mluvit s někým, kdo také prošel touto zkušeností (coming out jako proces uvědomování si jiné identity, než je společností a rodinou očekávána), se kterou se často pojí zmatek, protichůdné pocity, nejistoty a ohrožení,“ domnívá se psycholog.

Jakub vyrůstal se dvěma mámami. Otce mu v deseti letech nahradila žena

I okolí potřebuje čas na to, vyrovnat se s novou informací

Často ale platí, že coming out přinese určitou úlevu, ať už dopadne jakkoliv, protože už tu informaci člověk nemusí před ostatními skrývat. „Poradil bych spíš, abychom dali svým rodičům i okolí trošku času. Člověk, který jde se svou orientací ven, měl většinou už poměrně delší dobu na to si ten fakt v sobě nějak zpracovat. Naše okolí ten čas ne vždy mělo. A zejména rodiče čas potřebují – třeba jen proto, že mají obavu z absence vnoučat, nebo prostě proto, že ví, že to budete mít v životě složitější. Protože nás milují, trápí je to,“ uzavírá Houdek.

Mladí lidé procházející coming outem se mohou obrátit na poradnu sbarvouven.cz nebo najít LGBT+ přátelské poradenství na seznamu PROUDu. Romští gayové a lesby nebo jejich rodiče mohou využít poradnu Řeknu.to. Obecně je možné vyhledat vztahového poradce nebo poradkyni například v seznamu Asociace manželských a rodinných poradců.