Infoservis » Zajímavosti z gay světa »

Vzkaz HIV+ kluka: Důvěřuj, ale prověřuj!


Vzkaz HIV+ kluka: Důvěřuj, ale prověřuj! (Zveřejněno: 26.12.2013)

(iBoys.cz) Exkluzivní rozhovor – příběh kluka, kterému jedna noc změnila celý život.



Ahoj, můžeš se nám představit?


Říkejte mi třeba Martin, mám pocit, že je to jedno z nejrozšířenějších jmen mezi HIV pozitivními lidmi. Je mi 27 let, jsem OSVČ, vysokoškolák, svobodný, bezdětný. Co víc by tě zajímalo?
 

To bude stačit. O čem jsem chtěli mluvit, jsi už tak trochu nakousnul. Je to tedy HIV pozitivita. Jak dlouho znáš svoji diagnózu?
 

Vím to zhruba rok a půl.


Můžeš nám více povědět o tom, jakým způsobem ses nakazil?
 

Byl jsem na výletě v Polsku. Našel jsem si tam pohledného kluka, vyspal jsem se s ním. Kondom to nějak nevydržel a ejhle, udělal se do mě a už to bylo.
 

Co bylo dál?
 

V té době jsem řešil nějaké zdravotní problémy a chodil jsem na pravidelné vyšetření včetně odběrů krve. Při jednom odběru, asi 2 týdny po Polsku mi to sdělili, že mám podezření na HIV+. Udělali mi další test a výsledek se potvrdil.


Už po 14ti dnech jim to tam ukázalo? To je nějak brzo, ne? A co příznaky, byly nějaké?

 

Taky mě to zarazilo. Vždycky jsem si myslel, že je potřeba větší inkubační doba. Příznaky se u mě ukázaly asi po třech dnech. Docela dost to se mnou mávalo, asi půl roku mi bylo zle, nepočítaje fleky na kůži, horečky, šílená únava, návaly horka, přecitlivělost na teplo, zimu, světlo...

 

Víš něco o tom klukovi?

 

Při vyšetřování na epidemiologii mi bylo "mezi řádky" sděleno, že jméno toho Poláka je vedeno v několika případech infikování Čechů a je to také "známá firma" v Polsku. Když jsem já sám dělal "vyšetřování", tak jsem zjistil, že spal snad se všemi lidmi, které jsem v polských klubech potkal. A s většinou spal bez ochrany! "Jiný kraj, jiný mrav." Někdo bude oponovat, že jsou Poláci slušní. To já nepopírám, ale asi jsem měl smůlu, protože těch několik Poláků, se kterými jsem do teď spal, na mě hledělo jak na zjevení, když jsem po nich chtěl gumu při sexu.

 

Takže tě úmyslně nakazil?

 

 

Ano, nakazil mě úmyslně, vědomě. Nejednalo se o nějakou nehodu, ale o cílené infikování.

 

Víš, co s ním teď je?

Vím, že ten kluk se "vypařil". Buď je ve vězení, nebo někde pod kytičkama, nevím co s ním je. Ani mě ten člověk nezajímá. Odpustil jsem mu, je to za mnou.
 

Jak ses s tím vyrovnal?

 

Je mně blízký buddhismus, protože jeho filozofie je racionální, surová a hodně pojednává o smrti a zřeknutí se materiálních věcí a požitků. Zřeknutí se "pout". Když mi to řekli, tak jsem měl pocit jakési schizofrenie. Část ve mně řvala "Teď mně můžete všechno a všichni políbit..." a ta druhá "A ku*va! Co teď?!". Chvilku se to bilo, musel jsem sáhnout po antidepresivech. Především poté, kdy se mi ozval můj expřítel, se kterým jsem měl nekonečný problém se definitivně rozejít. Na jednu stranu jsem to obrečel, že s ním už je konec. Na stranu druhou úleva, protože jsem to konečně mohl ukončit. Nespal bych se zdravým klukem. Neměl bych nervy tak riskovat.

 

Jak dlouho trvalo, než sis zvykl?

 

Slovo zvyknout... no ... nevím... mám pocit, že to člověk musí nějak přijmout, a já to ještě nějak zpracovávám. Nemůžu se dívat na některé filmy s tématy nemoci, smrti... Každopádně – základ jsou dobří přátelé a také je dobré, když se člověk seznámí s někým, kdo má stejný problém. Mluvit, uvažovat, vyvozovat výsledky, umět se vyventilovat. Jak dlouho – asi půl roku, než vyprchal takový zvláštní šok. Pak asi rok, možná to ještě je, než si to ve mě "sedlo".

 

To by bylo i jako dobrá rada nově infikovaným, co bys jim ještě doporučil?

 

Jak jsem předtím řekl – mluvit, ale mluvit se správnými lidmi. Třeba s psychologem, svým lékařem v aids centru, dalšími pozitivními. Neříkat to rodině, pokud to nebude nutné, dodržovat praktiky bezpečného sexu. Nekouřit, nepít, neužívat žádné drogy, brát vitamíny, sportovat, poslouchat svého lékaře. Chci varovat, že většina pozitivních kluků žila docela prostopášný život. Většina zůstává stejná – přemýšlí něčím jiným než hlavou. Byl jsem trochu v šoku, jak je těžké najít někoho normálního mezi gayi. Teď jsem v šoku, jak je těžké najít někoho normálního mezi pozitivními. Slovo zhnusení by bylo velmi vhodné.

 

Co bys doporučil zdravým klukům?

 

Aby byli rozumní – používali kondom, nespali s každým, koho potkají. Chodili pravidelně na testy, pokud jsou to partneři – aby spali spolu s kondomem do té doby, než jeden druhému neukáže papír s negativními výsledky. Trojky bych zakázal včetně podvádění se. Mnoho kluků věří svým partnerům, jdou bez kondomu a ejhle. Asi polovina kluků, co znám pozitivních, jsou vysokoškoláci. Lidi, do kterých byste to nikdy neřekli. Důvěřuj, ale prověřuj!

 

Jaké jsou podle tebe největší chyby a prohřešky kluků v souvislosti s HIV/AIDS?

 

Velká naivita, podceňování a především neuvěřitelná blbost a sobectví.
Naivita – věřit, že když mi někdo řekne, že s nikým nespal nebo jen – byl jsem před měsícem na testech a jsou negativní, tak můžeme bez kondomu.
Podceňování – "Málo šukám, nemusím na testy!" nebo "Mě se to netýká, že zrovna mě by to potkalo!" to jsem si mimochodem také myslel. Ale kondom jsem používal vždy... no většinou... Nakonec mě nakazil někdo úplně cizí a ještě úmyslně!
Blbost – co dodat k výrazům, které šíří sami pozitivní – "Beru léky, tak tě nemůžu nakazit!", "Můžeš mě spolykat, šíří se to jen přes anál", "Slyšel jsem, že na to existuje už lék, tak si vezmu pilulku a budu ready!", "Nemáš se čeho bát, jsem plus, ale pak si vezmeš Paralen a ono tě to z toho dostane, když je to na začátku, je to neškodné a léčitelné" a další hovadiny.
Sobectví – "Já jsem někdo, nemusím na testy!" - většina pozitivních kluků si o nakažení koledovali, protože žili těžce promiskuitně. Proč by se měli pak omezovat? A proč by to vůbec zdravým partnerům říkali? Proč by měli používat kondom s nimi? Neskutečná bezohlednost. Největší procento nakažení je kvůli prostopášnému životu, nepoužívání kondomů a pak – slepá víra partnerovi. Mimochodem – neznám žádný vztah, kdy na začátku nakazí jeden druhého a aby je TO nebo láska udržela pospolu.

 

Chceš ještě něco čtenářům sdělit?

 

Jo, kdo pozná smrt, pozná život. Mám pocit, že jsem začal konečně žít. Každý den je pro jako nový, všechno si vychutnávám. Na všechno mám dost času, protože vím, co je pro mě důležité, urovnal jsem si životní hodnoty. Všeho a všech si výrazně víc vážím. Takže tak, to je vše.

 

Děkuji za informace a za rozhovor!

 

Rádo se stalo, snad jsem trochu otevřel několika lidem oči a jiným pomohl v přijetí svého problému. Ahoj!

 

Aktuální statistiky k 30.11.2013 jsme přinesli v článku 219 HIV pozitivních za 11 měsíců tohoto roku!